Úplné chovatelské začátky

V roce 2012 jsem se rozhodla plnit si svá dávná přání a začala jsem na internetu hledat informace o papoušcích. Postupně jsem si ujasňovala, kudy cesta povede, a začala jsem konat. Nejprve nějaké dva malé nenáročné, abych získala aspoň nějaké zkušenosti a za rok, dva, tři pak velkého.

První daň z nezkušenosti: 

První papoušek, kterého jsem si koupila, byl v červenci 2012 aymara pruhovaný. Byli jsme právě na dovolené v Berouně. Večer jsme si ptáčka přivezli do kempu a druhý den jeli domů. Cesta autem bez klimatizace trvala několik hodin a ještě jsme se cestou zastavili na oběd a zrovna ten den byl to léto ten nejteplejší. Přehřátý a vystresovaný papoušek cestu nepřežil a já si to dodneška vyčítám.  

Hned vzápětí jsem si koupila holčičku papouška zpěvavého a v září 2012 druhou holčičku kakariki červenočelého, obě narozené v květnu 2012, obě z venkovní voliéry. První dostala jméno Pipi a druhá Kari. Každá má svou vlastní klec. Obě zůstaly plaché a přímého kontaktu s člověkem se bojí. Pouštím je společně 2-3 krát za týden ven z klece, obě rozumí mým povelům a za odměnu (nebo úplatek) se jimi řídí. Pipi se první krůčky mimo klec učila metodou pokusu a omylu, Kari napodobováním Pipky. 

Například okno bez záclon: Pipka do něj prostě nalítla. Jeden otřes jí stačil k tomu, aby už to podruhé neudělala, Kari, když viděla, že tím směrem Pipka nelítá, to ani nezkoušela. Návrat do klece: Pipku jsem musela první dvě vypuštění ulovit do utěrky a do klece vrátit, potřetí už šla sama, Kari se podle jejího vzoru vrátila sama hned napoprvé. S koupáním je to naopak. Kari je rozený čvachtal. Součástí každého vypuštění z klece je vanička od masa s vodou postavená na podlahu. Kari se do ní ihned vrhá střemhlav a cáká se v ní dobře pět minut. Pak vyletí na bidlo a suší se. Pipka ji nejprve jen z povzdálí sledovala, pak si zkoušela namočit nožičky a miskou se jen procházela, postupně se přidala a asi po půl roce už se koupaly pokaždé obě, i když Pipka né vždy stejně intenzivně.