Půlroční Verdi

Verdiho půlroční narozeniny proběhly bez nějakých velkolepých oslav. Proč se vzrušovat teď v listopadu, počkáme si na vánoce, a pak si to užijeme.

Verdi se učí den za dnem, zdánlivě nepozorovaně, ale vytrvale, krůček po krůčku. Už skoro nekouše. Ruku mi oblizuje, oždibuje, nestiskne. Po minutkách prodlužujeme dobu, kdy je venku z klece. Začíná být odvážnější a kromě mě se pomalu začíná soustřeďovat i na své okolí. Ode mě "zpod sukně" si troufá prohlížet si vybavení kuchyně, už se nechá i posadit na "ministrom". Vrcholem snažení bylo, kdy Verdi seděl na tomto "stromě" a nechal se ode mě krmit mandarinkou. Jakmile se od něj ale vzdálím na víc než 1 metr, hned mi přiletí na rameno. Rád se zúčastňuje louskání ořechů, to pobíhá po lince a zkoumá, ve které skořápce co zůstalo, ale hlavně, co já zrovna držím v ruce, a jestli to náhodou nedržím proto, že mu to mám v plánu podat. Je čistotný, po bytě po něm nemusím uklízet. je to ale proto, že si ho sama hlídám.

Začíná se učit mluvit. Počká si, až zapnu pračku, a pak si zkouší všechno, co kdy pochytil. Zkouší a trénuje a vrčí a bručí, někdy je z toho poznat AHOJ, někdy je poznat VERDÍKU, VERDI. Všechno, je zachycené na novém videu.

miladacer.rajce.idnes.cz/Verdi_videa_2014/#1411_verdi_povida_02.jpg

Zjistila jsem, že směsi zrní pro velké papoušky Darwin´s jsou horší než Avicentra. Zvlášť Darwin´s classic light je dost hrozná a pro mladého amazoňana se v žádném případě nehodí.